Staročeský Masopust Hamry
Masopustní obchůzka přijatá v roce 2010
na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva
UNESCO
O maškaře v obci Hamry
Hamry u Hlinska patří k obcím, kde se ještě udržel zvyk staročeských maškar, které se konají
jednou v roce na závěr církevního období, kdy se odděluje čas zvaný masopůst.
Maškara patřila v Hamrech k samozřejmostem roku už za první republiky a asi i ještě za
Rakouska-Uherska. V letech 2. světové války se maškarní obchůzky nekonaly.

Poprvé se o obnovení maškar začalo uvažovat už v roce 1961. Iniciátorem byl pan Vlasta Slezák,
jemuž se podařilo opatřit ještě z odložených věcí po půdách domků kusy maškarních obleků.

Maškara se zpravidla shromáždila před obecním úřadem a za zvuku pochodu se obebrala ke
starostovi obce pro povolení ke konání. Poté maškara putovala dům od domu, muzikanti hráli
krátkou melodii a podle odměny ji opakovali. Turci ve vyžehlených postrojích se drželi s hudbou,
kdežto ostatní z maškar začali prohánět přítomné, kteří se houfně přidávali k zábavě. 
Přitom se maškary snažili vykonat i mnoho různých služeb, jež se od nich očekávaly. Služby měly
na starosti jednotlivé postavy maškar. Tak například židé se zabývali obchodem. Zpravidla nabízeli
nejrůznější potřeby erotického poslání. Rasové se soustředili na oholení mužů. Kominíci prováděli
kontroly komínů a stav topidel.  Slamáci dbali na požehnání dobré úrody. Kobylka proháněla
obtloustlejší účastníky maškary.
Celé té společnosti velel "laufr" a u něho byla žena, jež přijímala peníze za pozornost maškarního
zastavení u domku. Maškara pak končí obřadem zvaným porážení kobyly.