Staročeský Masopust Hamry
Masopustní obchůzka přijatá v roce 2010
na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva
UNESCO
Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Váha soudobého masopustu se ale přenesla na příchod nového vegetačního období, jarního novoročí. V lednu a v únoru se dokončovaly práce hospodářského roku. Domlacelo se obilí cepy, zpracovávala konopná a lněná příze. V životě lidí byl čas svateb, zabijaček, tancovaček, řady obchůzek s prvky koledy, hrály se divadelní scénky s masopustní tematikou. Zároveň se konaly přípravy k nadcházejícímu hospodářskému období, které začínalo jarními pracemi na polích.
Doba konání masopustu se určuje zpětným odečítáním podle lunárního roku.
Neděle po prvním úplňku následujícím po 21. březnu je nedělí velikonoční a 46 dní před ní je masopustní úterý. To zosobňuje konec masopustního období započatého na Tři krále (6. ledna).
V masopustní úterý před Popeleční středou by měl vyvrcholit masopust, o půlnoci se pochovávala "basa" a začínaly týdny předvelikonočního odříkání po období plném bujarého veselí.
Ale s rozdělením pracovní doby ve 20. století se masopustní obchůzky přesunuly na nejbližší předcházející sobotu a neděli.
PŘIJETÍ, UNESCO
Na seznam nehmotného dědictví Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byly 17.11.2010 v keňské metropoli Nairobi přidány masopustní průvody a masky z Hlinecka, které na zápis navrhlo 11 zemí včetně Česka.
© 2017, MASOPUSTHAMRY  - všechna práva vyhrazena     
tvorba www stránek: R. Benc, rbhamry@seznam.cz
TOPlist
MASOPUSTNÍ OBCHŮZKA
2019


sobota 16.2.2019